PODNIKATELSKÝ PŘÍBĚH
Naše firma funguje od roku 1994, ale v posledních letech vnímáme, že nechceme být pouze obchodem, ale partnerem pro lidi, kteří nás potřebují. Proto jsme své snažení zaměřili na následné služby a potřeby našich zákazníků. Dnes již umíme sehnat materiální sbírku pro onkologicky nemocné lidi v nouzi, pro ženy odkázané na své paruky doporučíme skvělou vlásenkářku, která umí paruce vrátit lehkost a krásu, doporučíme skvělého kouče, který Vás a Vaši rodinu provede těžkým obdobím nemoci a pomůže Vám znovu na život koukat optimisticky a s radostí...
Proto se k nám vracíte a vnímáte nás spíše jako vzdálenou spřízněnou dušičku, která Váš těžký osud nese s Vámi.
Co byl Váš důvod pro vstup do podnikání?
Jsem původně učitelka. Po revoluci jsem narazila na inzerát vlásenkáře ze Slovenska a nadchla mě myšlenka pomáhat nemocným ženám. V té době byl problém sehnat pěkně vypadající paruku a pro ženy oslabené tím spíše. Prodejen bylo po republice velice málo, e-shopy ještě nefungovaly a člověk oslabený nemocí velmi těžko zvládá cestování. Proto jsem se rozhodla vybudovat síť prodejen, které by kvalitní paruky nabízely i v menších městečcích a tím pomohly zvýšit sebevědomí a kvalitu života už tak zkoušených žen (později i mužů).V dnešní době formou komisního prodeje zásobujeme přes šedesát provozoven po celé ČR, provozujeme e-shop s ročním obratem okolo 10.000.000 Kč a celkem slušnou návštěvností. Svoje podnikání se poslední roky snažíme posunout i do oblasti pomoci prostřednictvím NO -jsem členkou výboru Maminy s rakovinou z.s., spolupracujeme s terapeutkou p. Černou, s Nádech.eu. Nechci již firmu vnímat jen jako obchodní společnost, ale posunout ji blíže lidským potřebám našich klientů.
Měla jste při startu svého podnikání podporu rodiny či nejbližšího okolí?
Začínala jsem spolu se svým tehdejším přítelem. On byl hnacím motorem pustit se do podnikání. Já jako opatrná učitelka jsem musela déle sbírat síly jít do nejistoty začínajícího podnikatelského prostředí. Zpočátku nás to posunulo do roviny prodeje parfumerie a paruky byly pouze doplňkem, ale časem jsme získali dostatek zájemců o naše parukové zboží, takže jsme začaly se zásobováním lékáren, kadeřnictví, salonů, později zdravotnických prodejen ve větších městech. Bohužel nemocných lidí potřebujících paruku je převážná většina našich zákazníků. V 90. letech se více prodávalo pro ženy s touhou změnit svoji vizáž, vyzkoušet něco jiného, být zajímavá. V současné době 99 % zákazníků má zdravotní problém a paruka je pro něj nezbytná pomůcka. Začínali jsme bez půjček, úvěrů. Šlo to pomalu, ale o to více pro mě firma znamená. Prošla jsem si všechny pozice od prodeje po pozdější expedici a nyní i výrobu doplňků a kosmetiky pro paruky potřebné.
Jaké momenty byly pro Vás nejtěžší a jakých úspěchů si nejvíce vážíte?
Nejtěžší byly opravdu začátky. Dnes vidím, jak rychle dětství mé dcery uteklo a opravdu si vyčítám, že jsem si to neužila více. Je z ní skvělá žena a asi ji to také naučilo samostatnosti, ačkoli moji rodiče jí byly vždy za zády... Pro jistotu.
Největší radost mám z toho, jak firma roste a mění se. Opravdu se nám povedlo z obchodní společnosti udělat společenství stejně založených lidí. Mám dvě děvčata kolegyně a tři babičky brigádnice. Všechny jsme stejně postižené tím - vyhovět a pomoci zákazníkům, až je to někdy úsměvné. Můj bývalý přítel, se kterým jsem firmu zakládala, se k nám vrátil jako obchodní zástupce a všechny kamenné prodejny pravidelně zaváží zbožím.
Ohromnou radost mám z nového směru, kterým se víc přibližujeme lidem. Jsme schopni nejen prodat zboží, ale domluvit i psychoterapeutickou pomoc, vyhlásit sbírku na rodinu v tísni, pomoci se zajištěním materiálním...Můj sen se plní-už nejsme jen obchodní společnost, začínáme být pro zákazníky partnery.
Jakých chyb byste se nyní již vyvarovala a co byste rozhodně ve svém podnikání neměnila a všem doporučila?
Každá chyba nás posunula dál. Neměnila bych jediný den. Vždy, když bylo hodně zle, nakoplo nás to k dalším aktivitám. Zní to jako fráze, ale je to tak. Já jsem znamením kozoroh a kvůli své tvrdohlavosti mám v životě nejeden problém. Na druhou stranu nevzdávám věci, o kterých jsem přesvědčena, že jsou správné. (I když to není vždy dobře a z pohledu svých 56 let to dnes vím víc, než kdy dříve)
Co bych doporučila? Nevím, dnešní doba je naprosto jiná než ta, ve které jsem začínala. Navíc sama jdu cestou pokusů a omylů. Hlavní je vydržet, být přesvědčený o správnosti svého jednání, být pokorný a poslouchat své zákazníky, jejich připomínky, víc poslouchat, než mluvit.